Abe's Star

12. listopadu 2005 v 12:03 | Roman Šlajer |  Modely kamarádů
F/A-18E Super Hornet, Hasegawa, 1/72

Jako dárek k loňským vánocům jsem si od mého bráchy Filipa, admina tohoto blogu, vybral model nejnovějšího přírustku na palubách amerických letadlovích lodích, víceúčelového bojového letounu F/A-18E Super Hornet. Volba výrobce stavebnice byla jasná - japonská Hasegawa, protože to je jediný použitelný model tohoto krasavce v měřítku 1/72. Další model vyrábí už jenom Italeri, ale ten představuje prototyp Super Horneta a není tvarově nejpřesnější. V plzeňském MPM se zbývalo pouze rozhodnout pro jednu ze dvou krabičkových verzí, které zrovna nabízeli. Nakonec to však stejně nehrálo roli, protože jsem na model stejně umístil úplně jiné obtisky, které jsem si později zakoupil na internetovém obchodě valka.cz. Jde o decály americké firmy AeroMaster, ve kterých jsou obsaženy kamufláže na mého Super Horneta a na Tomcata, oba sloužící na palubě USS Abraham Lincoln, v Indickém oceánu v prosinci 2002. Odtuď je také název mého článku.
Do stavby modelu jsem se pustil skoro hned pod vánočním stromečkem, po vybalení výlisků z krabice jsem byl nadšen jejich kvalitou a počtem součástek, prostě Hasegawa opět nezklamala. Stavební díly jsou odstříknuty ze světle šedého plastu, bez otřepů a vtaženin, díly jsou krásně jemně negativně ryté. Moc pěkně jsou po celém povrchu letadla znázorněny i nýty. Samotná stavba probíhala podle návodu naprosto bez problémů, vše do sebe přesně zapadalo, bylo to jako si stavět z Lega. Zajímavě má model například vyřešeno umístění plovoucích výškovek. Během slepování horní a spodní poloviny trupu umístíme ke kraji v místě kloubu gumové kroužky, které pak tvoří ložiska do nichž se zasunou kolíky umístěné na výškovkách, ty pak zůstanou pohyblivé. Jedinou velkou chybou, kterou modelu vytknu je provedení vnitřku nasávacích kanálů vzduchu k motoru. Nejen že na jejich horní straně vznikne ošklivý spoj, který by se velice obtížně tmelil a zabrušoval, ale navíc jsou skoro zaslepeny příčkou, tvořenou bokem hlavních podvozkových šachet. Model nemá vůbec vytvarován vzduchové kanály, které u skutečného letadla jsou a odvádí vzduch kolem šachet k motorům. Problém jsem vyřešil zaslepením vstupů vzduchu červeným potahem, který se u skutečných letadel používá pro zabránění vniknutí nečistot do kanálů. Potah jsem vyrobil z alobalu a natřel ho červenou akrylovou Agamou. Protože jsem na fotkách skutečných strojů zjistil, že personál zakrývá zároveň jak vstupy vzduchu tak i trysky, vyrobil jsem stejným způsobem také potahy výtokových trysek.
Abych si jednoduchou stavbu modelu trochu zkomplikoval a abych Super Horneta krapet vyšperkoval, zakoupil jsem si k němu sadu barvených plechů od firmy Eduard. Jednalo se o mou první zkušenost z barvenými lepty a tak jsem byl zvědavý na výsledek. Musím ale říct, že mě barvené plechy nijak zvlášť nenadchly. Za tu cenu navíc oproti běžným plechům to zase o tolik lepší není. Hlavně se mi nelíbí palubní deska, která představuje rozsvícené displeje, jsou na nich ty zelené nápisy a znaky, ovšem ve skutečnosti samozřejmě nesvítí a tak to vypadá poněkud nepřirozeně. Dále plechy obsahují doplňky na vystřelovací sedadlo, které po oblepení barevnými lepty vypadá docela pěkně. Dále je v sadě obsaženo několik mřížek na povrch letounu, změť hadiček na podvozkové nohy, ty hodnotím velice kladně a také vnitřek výtokových trysek. Celkově je sada pro model přínosem a doporučuji jí k modelu zakoupit.
Nátěr ef osmnáctky jsem provedl syntetickými barvami Agama. Použil jsem odstíny A29P Světlá stínová šedá a A30P Tmavá stínová šedá. Podle fotografií bych řekl že odstíny barev dost odpovídají skutečnosti, jenom se mi zdá, že rozdíl mezi těmito barvami je dost malý, skoro není vidět kde je světlá a kde tmavá šedá. Patinu jsem provedl pomocí olejových barev, různými metdami, filtrů, washe a napuštění spár. Také jsem naznačil opravy nátěru, různě otónovanými šedými barvami. Obtisky jsem nanesl pomocí vodiček Agama, jak decály Hasegawy tak AeroMastery sedli bez nejmenších problémů. Model je lakován Lakem na nábytek ve spreji. Překryt kabiny jsem přetřel transparentním lakem Tamiya Smoke, protože na fotkách skutečných letadel jsem si všiml, že není úplně čirý.
Podvěsy jsem použil ze stavebnice, jedná se o čtyři přídavné palivové nádrže, dvě rakety AIM-120 AMRAAM a dvě AIM-9X Sidewinder.
Model Super Horneta od Hasegawy je velice povedený, snadno se staví a doporučuji ho všem, komu se zalíbili ladné tvary tohoto letadla.

Další fotky najdete:Zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se Vám líbí Romanovo Super Hornet? Známky jako ve škole

1
2
3
4
5

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama